Popis úpravy stanice Motorola M 110 pro použití v pásmu 2 m


MC Micro

21.1.2006: Nedoporučuji stanici programovat na do režimu 1 kanál! Nevím, zda je to náhoda, ale poté, co jsem v programu vybral z možností 1, 2 a 8 kanálů tu první a naprogramoval ji, nějak se zhroutila data v EEPROM a stanice přestala úplně reagovat na cokoliv, včetně dalších pokusů o přeprogramování. Zřejmě šlo o nějakou špatnou kombinaci nastavení. Chcete-li pouze jeden kanál, doporučuji vybrat režim 8 kanálů a poté na dotaz jejich počtu napsat 1. Výsledek je stejný, ale zaručeně bezproblémový. Já jsem měl naštěstí v rezervě jinou vadnou stanici, ve které byly EEPROMky v pořádku. Jsou to I2C sériové paměti Philips typ PCD8572.
Tuto zkušenost jsem získal, když jsem připravoval stanici na přestavbu podle slovinské stránky. Není to až tak složité: jen to chce vyrobit plošný spoj a za 3 večery je to hotové. Pokud se do toho pustíte, mám pár zkušeností:
1/ Na displeji nejsou desetinné tečky, což trošku snižuje přehlednost a estetický dojem
2/ Po přestavbě stanice funguje velice pěkně a na první zapnutí (pokud jste vše naladili před úpravou). Mně ale po zaklíčování vždy nepříjemně pípala. Zjistil jsem, že tón signalizuje krátký výpadek PLL. Autor SW pro mikroprocesor o tom zřejmě věděl a reší to potlačením této signalizace tranzistorem T6, který ji krátce vypne sepnutím k zemi příslušné linky. A právě toto mi nefungovalo. Možná je vadný MCU nebo chyba SW, ale vyřešil jsem to tak, že jsem tranzistor vypájel a trvale uzemnil pin LDDIS desky. Jen je třeba mít na paměti, že stanice pak nehlásí výpadek PLL.
3/ Pokud nemáte tlačítka uspořádána tak, jak jsou na fotografiích, je nutné modul displeje rozebrat a tlačítka přeskupit. Není to problém. Jako velký nedostatek SW vidím ale absenci pamětí.

10.1.2006: Vyzkoušel jsem, že není problém stanici naprogramovat na rastr 12,5 kHz. Zdvih lze trimrem upravit, ale dle mých zkušeností to není nutné. Horší to asi bude s přijímačem - s jeho šířkou pásma.
Pro použití pro PR je asi problém v poměrně dlouhém TXD, které je okolo 200 ms. Zatím se mi nepodařilo přijít na to, zda a jak se to dá změnit. Pravděpodobně to ale je softwarová záležitost.
Pro použití s externím modulátorem je nutné udělat jednostupňový nf zesilovač, protože v přiloženém mikrofonu je kromě elektretu zřejmě i předzesilovač. Zapojení s jedním tranzistorem snad nemusím kreslit, hi.

Úprava není složitá, ale přece jen je trochu komplikovanější než úprava známých Bendixů, které stačilo pouze přeprogramovat přes celkem pohodlné SW rozhraní a bylo. Tato stanice je starší a na internetu je o ní ještě méně informací než o Bendixech. TRX který jsem měl k dispozici měl označení MAU 23EZA9J00AK, pokud toto označení dekódujeme zjistíme, že jde o stanici evropskou, s nastavitelným výkonem 1-10W, rozsah 136-174 MHz, 12V napájení a 25kHz kanálovou rozteč. Ta moje byla jednokanálová, naladěná na 170,200 MHz.

Pokusím se popsat trochu zjednodušeně postup, jak lze stanici přeladit do amatérského pásma 2 m. Předpokládám, že na podrobnosti přijdete sami, kdyžtak mi můžete napsat dotazy či připomínky. Pro úspěšné přeprogramování je potřeba pár důležitých předpokladů:
1) Starý PC. Všude na internetu se zdůrazňuje, že musí jít nejvýše o 286ku. Osobně mám vyzkoušeno, že na Pentiu 150 MHz to nejede. Podařilo se mi sehnat prehistorické XT běžící na 10 MHz a na tom vše šlape bez problému. Jak funguje 386, 486 nemám tušení…
2) Interface – 3 odpory, 3 zenerky, 1 tranzistor a konektory. Viz schéma. Jumper popsaný na schématu není nutný. Popis konektorů je rovněž zde. Na obrázku je chyba v označení Zenerových diod, má tam být 2,7V, já jsem měl jen 5V1, ale předpokládám, že jde o 5V logiku, tak by to neměl být problém. Zapojení k PC je číslováno pro konetor CANON 25, většinou ale zřejmě použijete CAN 9. Zapojení není problém na interentu najít.
3) Software – to je celkem oříšek. SW je z roku 87 a podle toho taky vypadá. Takže se netěšte na nějaké intuitivní ovládání myší či multimediální zázraky:)

Pokud to vše máme, můžeme programovat:
PC zpomalíme, co to jde – vypnout Turbo a doporučuje se v BIOSu deaktivovat externí i interní cache. U XT to odpadá.
Přímo z DOSu (v žádném případě NE z DOSu pod Windows !) spustíme program (motorola. com). Někde se doporučuje vytvořit bootovací disketu a spustit program po nabootování z diskety.
Otevře se úvodní okno, libovolnou klávesou pokračujeme. Na další obrazovce je takový zvláštní chaos, ve kterém je naznačen popis ovládání. Vypadá asi takto. Používají se klávesy F1-F6 a F10 (konec). F1 je help, který nic neřekne a F2-6 je výběr typu radia - pro nás platí F3! Po stisku další libovolné klávesy se objeví nabídka 1-READ, 2-EDIT, 3-WRITE.
Stikneme 1 (klidně na num. klávesnici) a pokud jde vše OK načtou se data a úspěch se potvrdí hláškou v tom smyslu, že se načetlo 256 byte. Pak se vrátíme na výběr činnosti a dáme 2 – EDIT.
Dále se objeví výběr TONE SYSTEM, který necháme původní (ZVEI). Teď odbočím a řeknu něco k ovládání: základní procházení v „Menu“ se provádí vodorovnými šipkami, výběr vertikálními, potvrzuje se ENTER a opouští se ESC. Doporučuju si to spustit i třeba pod Windows XP, kde mi to kupodivu chodilo a i když komunikace samozřejmě nefunguje. Dá se v menu procházet a zkoumat, co tam je a jak se to vybírá. Pokud Vám nefunguje pohyb klasickými šipkami, použijte ty na numerické klávesnici. Bohužel jsem neobjevil způsob, jak načtená data nějak přehledně uložit do zálohy, tak je třeba postupovat opatrně a jednotlivé položky měnit postupně, nahrát do rádia (viz níže) a zkoušet.
Teď zpátky k výběru Tone system. Pokračujeme šipkou vlevo, kde se se objeví možnost výběru počtu kanálů - 1,2 nebo 8. Dáme šipku dolů a Enter. Teď zadáme počet kanálů, což bude zřejmě 8 a potvrdíme ENTER. Nyní se dostáváme k samotnému programování kmitočtů. Objeví naladění prvního kanálu 1 OF 8 a čeká se příkaz (ENTER COMMAND). Dáme ENTER a zadáme TX kmitočet, ENTER a RX kmitočet ENTER, ENTER. Vidíme vypsáno nové nastavení kmitočtu (SHIFT musi byt N). Šipkou doprava přejdeme na další kanál (2 OF 8) a tak dále…Ukončíme ESC, kterým lze zároveň opravit kmitočet při překlepu během zadávání.

Toto pro začátek úplně stačí. ESC přejdeme do úvodní nabídky a zadáme 3- WRITE a data se zapíší do TRXu.
V menu se nastavuje mnoho paramatrů, kterým příliš nerozumím a radši jsem je moc neměnil. Většinou se týkají tónové volby. Jen můžu pro úplnost uvést, že lze nastavit výkonovou úroveň pro každý kanál zvlášť (stanice umožňuje 2 stupně - H/L) anebo subtón (PL ENCODE), který se sice na převaděče hodí, ale nepřišel jsem na to, zda je možné ho nastavit jen pro některý kanál. Buď je na všech nebo na žádném. Jde nastavit i více subtónů, ale pro jejich přepínání je nutno poněkud "přeorganizovat" tlačítka.
Pokud někdo objevíte jiné parametry, které je užitečné měnit, budu rád, když mi dáte vědět.

V této fázi je stanice naprogramovaná, ale použít ještě nejde. Je nutné ji naladit. původně chodila o cca 25 MHz výš a to je dost rozdíl. Podrobný popis je v dokumentu dle S56KZN, momentálně je nad mé síly jej překládat, ale zkusím popsat jen to nejnutnější pro neznalé angličtiny, aby jim stanice ožila:

1) První krok je naladění VCO příjmače. Provádí se tak, že na měřící bod SL (viz obrázek v dokumentu) připojíme voltmetr a nastavíme kanál s nejvyšším kmitočtem. Stanice v tuto chvíli bliká a pípá, čímž nám oznamuje, že je mimo závěs. Tedy pokud máme kmitočet v pásmu 2 m. Šroubujeme jádro cívky L201 dovnitř až se PLL chytne a stanice přestane pípat. Dle manuálu by se mělo na bodu SL nastavit asi 7V, já jsem tam měl maximálně jen asi 5,5V. Pak naladíme kanál s nejnižším kmitočtem a napětí musí být nad 2,5 V. Samozřejmě závěs nesmí vypadnout. Odhaduji, že přeladění syntézy je nejméně 4-5 MHz, takže rozsah 144-146 MHz pohodlně pokryje.
2) Pak musíme naladit 7 cívek přijímače v řadě. Samozřejmě se to má dělat pomocí laboratorní techniky, já jsem měl jen ucho a převaděč, ale výsledek je výborný, stanice poslouchá krásně. :)
3) Nakonec se musí nastavit VCO vysílače, což se dělá analogicky jako příjimač, ale cívkou L210 a při zaklíčování. Takto už by měla stanice fungovat. Ještě lze nastavit výkon vysílače pro oba stupně, zdvih, úroveň squelche apod., ale to už odkazuji na zmíněný dokument. Podle stránky slovinských amatérů je možná ještě praktická úprava čelního panelu spočívající k přemostění jednoho odporu a tak možnosti regulovat hlasitost do nuly a vypájení dalšího za účelem vyřazení nepříjemného pípání jako odezvu na stisk tlačítka. Více ale na jejich stránce.

Na závěr ještě stručně slovní popis stanice:
Skříňka mikrofonu obsahuje kromě samotného elektretu a PTT tlačítka ještě snímač, zda je skříňka položená – podobně jako telefon. Pokud na něj zatlačíte (simulujete polohu uloženého mikrofonu ve vidlici) zhasne žlutá LED a napoprvé nejde zaklíčovat, při opětovném stisku PTT tlačítka už to ale jde bez problémů. Hlavní fuknce je ale ta, že stanice je v tuto chvíli umlčená a pouze blikáním červené LED indikuje nosnou na kanálu. Uvnitř skříňky je nějaká elektronika, kterou jsem hlouběji nestudoval – kromě spínacích obvodů je tam zřejmě i nějaký předzesilovač pro mikrofon tvořený 1 nebo 2 tranzistory.
Na Displeji svítí 3 čísla – po zapnutí AA8. 8 je číslo kanálu, které se přepíná tlačítkem pod ním, AA se přepíná skupina, resp. číslo stanice pro sel. volbu. V mém případě je kód 123XX, kde XX jsou právě čísla nastavená na displeji. Pak je tam tlačítko se symbolem reproduktoru. Krátký stisk simuluje položení mikrofonu - umlčí stanici (viz výše), dlouhý stisk vypne squelch. Dvě tlačítka vlevo nahoře slouží k odvysílání selektivní volby pro základnu (v mém případě 12341) a druhé pro stanici či skupinu, která je právě nastavená (viz výše). Tyto funkce lze v software deaktivovat. Možná by se dalo jedno z tlačítek využít k tónu 1750Hz, protože tento kmitočet také patří do systému ZVEI. Červená LED svítí při vysílání, bliká při otevření SQ při příjmu.
Ještě poznámky: pokud stanici úplně odpojíte napájení (nejen vypnutí knoflíkem hlasitosti), nepamatuje si poslední naladěný kanál, ale automaticky nastaví poslední. Ve vypnutém stavu při připojeném napájení má odběr asi 6 mA. Stanice nemá zabudovaný reproduktor. Je třeba jej připojit přes konektor na zadním čele. Taky upozorňuji, že kanálový rastr je udávaný 25kHz!

Stanice je opravdu jednoduchá a příliš toho neumí, je ale je příjemně malá a pro běžný FM provoz na místním převaděči a s okolními stanicemi úplně vyhoví. Určitě je dobře použitelná i v autě nebo pro účely PR či APRS. Úprava (pokud už to člověk trochu zná, nebo má takovýto návod :) ) netrvá déle než hodinu. Komu dovednosti stanice nestačí a chce z ní udělat opravdový FM TRX na 144-146 MHz, ať se podívá níže na odkaz na stránky slovinských amatérů. Přeji hodně zdaru a pěkných spojení...

Honza OK2ILA

Prosinec 2006


A tady je pár obrázků stanice:
Stanice zepředu Stanice zezadu Displej zevnitř 1 Displej zevnitř 2 Deska řídící logiky Deska vf obvodů Koncový stupeň

A tady pár odkazů, které mě inspirovaly:
Batlabs.com - hodně o starších motorolách
Repeater-builder.com - podobná tématika, je tam např. i něco o stanicích Bendix/King
Cqham.ru - jiné stránky se SW i popisem HW o různých TRXech
Ham.dmz.ro - další stránky se SW pro Motoroly
Trošku komplikovanější přestavba stanice podle slovinských amatérů

Návrat na hlavní stranu.